výroční zpráva 2008

Úvodem

V uplynulém roce se nám podařilo, alespoň částečně, naplnit „vizi“ z roku 2007, totiž přilákat lidi k procházce po pozemcích bývalého hospodáře Josefa Maděry, spojenou s výkladem průvodce zasvěceného nejen do historie, ale i s odborností nutnou k výkladu o tom, proč právě tahle rostlina roste tady, proč tady žije ten či onen drobný živočich, proč jsou na balvanech podivné záseky a nejsou to tajemná poselství z vesmíru atd., atd.....

Možnost vycházek je dána tím, že hospodář Maděra vlastnil a také moudře kupoval pozemky v blízkosti vsi, pokud možno i několik menších vedle sebe. Na pozemcích nedošlo vzhledem k jejich velké členitosti k likvidaci mezí a stromů na nich, ani k zásahu do vodního režimu. Tyto pozemky mají čím dál větší význam pro zachování řady druhů rostlin a drobných živočichů, kteří přežili nebo se sem, po vytvoření příznivých podmínek, vracejí.

Významný krajinný prvek – soustava protierozních mezí „za kostelem“

Koncem března bylo příznivé počasí, bez sněhu, začali jsme sbírat kámen na políčkách, stříhat stromky. V polovině dubna jsme sebrali kámen na políčku, kde se sázejí brambory. Pustili jsme se do práce na „Holodrbu“, kde jsme chtěli do konce roku ukončit práce spojené s revitalizací pozemku a meze nad ním tak, aby se budoucí loučka a mez nechaly kosit. Za celý rok se tady sebralo 1167 plastových kbelíků kamenů (pro ilustraci – do kbelíku se vejde 7 kg brambor).

Se vzcházením prvních brambor se na listech objevily mandelinky, opakovalo se to, co předchozí rok. Až do podzimu každodenní sbírání brouků, vajíček, larev a druhé generace brouků. Stejně jako předešlý rok jsme zachovali nať zelenou téměř do sklizně, kdy uschla sama. Rok byl poměrně suchý, srážky měřené v našem srážkoměru byly 519,9 milimetrů t. j. 520 l /m2.

Louky a meze byly sečené a kosené dvakrát, proschlou trávu jsme opět využili jako zelené hnojení na políčku Hrbatém, kde budou příští rok brambory.

Během léta jsme opět zpracovávali ovoce na marmelády, šťávy, jahody jsme ukládali do mrazáku. Na podzim jsme sušili větší množství křížal z hrušek, jablek a švestek, statek byl provoněný ovocem a zájemců o ně přibývá.

Celý rok jsme věnovali maximální úsilí kultivaci „ Holodrbu“. Traktorem a ručně jsme zahrnuli jámy po vykutaných balvanech, které bránily v obdělávání pozemku. Jeden velký výchoz horniny jsme nechali pro ilustraci obnažený, rostou na něm různé suchomilné rostliny.

Od jara, kdy jako první začne kvést rozrazil perský, jsme celý rok sledovali co na celém pozemku kvete – na mezích, na loučkách, na úhoru. Počet kvetoucích rostlin se blíží 100, nejsou v něm zahrnuty trávy a mechy. Objevila se i silenka rozsochatá či ušnice, zaznamenali jsme zvýšený výskyt prasetníků a jestřábníků. Na mezi nad „Holodrbem“ zůstalo jen několik balvanů různých hornin, jeden z nich slouží jako lavička pod starou, devadesátiletou třešní, jejíž větve visí nízko nad zemí, třešně jsou příjemným osvěžením po vyšlápnutí kopce. Ostatní kameny jsou rozmístěny tak, aby mezi nimi mohly být vysázeny ovocné stromky, pokud tam již nejsou.

Zůstává nevyřešený problém s ježděním po části pozemku u Zbelítovské cesty směrem k nové škole a sportovní hale přesto, že stavba dávno skončila a pominul důvod, pro který bylo ježdění trpěno. Dále běží soudní spor vlastníka pozemku s obcí.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo dotační titul Program péče o krajinu pro r. 2008. Předsedkyně sdružení, jako vlastník pozemku podala žádost s názvem akce: Péče o biotop na významném krajinném prvku „Za kostelem“ v přírodním parku Jistebnická vrchovina. Žádost byla podána na AOPK v Českých Budějovicích. V důsledku nedostatku finančních prosředků nebyla dotace přiznána.

Kácení dřevin

V r. 2008 se vyskytlo několik poměrně složitých a náročných případů kácení dřevin rostoucích mimo les.

První byla žádost Obce Jistebnice ( na návrh občana ze Smrkova) o povolení pokácení 2 lip rostoucích na návsi ve Smrkově. O kácení těchto stromů bylo žádáno již v r. 2003, bylo povoleno, ale nevykonáno. V letech 2002 a 2005 byl zpracován posudek na předmětné stromy ing. Kuncem z AOPK. V posudku z r. 2005, kdy už měly být stromy dle rozhodnutí pokáceny, AOPK neshledala důvod ke kácení. Proti Usnesení o zastavení řízení v r. 2008 s odůvodněním, že již bylo jednou rozhodnuto, jsme podali odvolání ke KÚJčK. Posudek Ing. Kunceho z února 2008 konstatoval zhoršený stav jedné z lip a doporučil pokácení, druhá lípa je vitální. Podobný byl i posudek M. Kohela z května 2008, který konstatoval totéž. To znamená, že jedna lípa měla zůstat stát. KÚJčK naše odvolání zamítl, podali jsme podnět k provedení přezkumného řízení, který byl postoupen Ministerstvu životního prostředí. To neshledalo ve vydaných rozhodnutích žádné nedostatky ani závady. Povolení ke kácení z r. 2003 je platné a vykonatelné. Do konce r. 2008 lípy pokáceny nebyly.

Nový majitel bývalé vyvařovny JZD v Makově, uvažující o rekonstrukci objektu, požádal o povolení pokácení smrku rostoucího v blízkosti stavby. Žádost zdůvodňoval tím, že strom poškozuje zdivo a krov. Při místním šetření vyšlo najevo, že se nejedná o smrk, ale o douglasku tisolistou, strom je vitální a škody na krovu uváděné majitelem nejsou způsobeny stromem, ale byly způsobeny únikem páry z bývalé vyvařovny JZD do půdních prostor. Jako náhradní výsadbu navrhl pracovník ŽP obecního úřadu v Jistebnici vysazení 3 ks konifer hřbitovního typu na venkovské návsi v Makově. Naše odvolání KÚJčK zamítl s tím, že požadavek kácení je opodstatněný.

Obec Jistebnice podala žádost o pokácení 2 smrků rostoucích za zámečkem v přilehlém parčíku. Jeden ze stromů roste v blízkosti zchátralé památkově chráněné budovy, která má projít rekonstrukcí. Druhý strom roste naproti objektu ve vzdálenosti cca 10 m. Žádost byla odůvodněna tím, že strom u budovy je rozdvojený, hrozí rozlomení a poškození střechy objektu, druhý je ve skupině 5ti stromů nejslabší a ve špatném zdravotním stavu. Při místním šetření navrhl zástupce sdružení u „dvojáku“ provést vazbu, slabý strom ve skupině je zdravý, celá skupina tvoří v parčíku harmonický celek. Místo smrků byla navržena ŽP náhradní výsadba 3 ks šeříku obecného. V dolní části parčíku jsou vzrostlé listnáče, které by bylo vhodné doplnit novou výsadbou stromů. Jinak je parčík obcí neudržovaný, poházený odpadky, budova zámečku je posprejovaná. Nelze v tomto případě hovořit o estetické úpravě prostoru jak deklaruje obec. KÚJčK shledal kácení odůvodněné, naše odvolání zamítl.

Poslední žádost, zcela opodstatněná v r. 2008, byla o pokácení smrku, kde po poškození stromu hrozil pád rozsochatého kmene na střechu sousedova domu.

CESTA KE ŠKOLE

Na podzim r. 2006 byla dokončena stavba sportovní haly v „areálu škol“. Pominuly všechny důvody pro ježdění ke škole ze západní strany, tedy přes část VKP a farské pole. Zpevnění vyježděných kolejí štěrkem bylo pravomocným “Rozhodnutím o odstranění stavby“ ze dne 17. 9. 2004 odstraněno, nadále už se jezdilo divoce po zemědělských pozemcích. Skutečnost je taková, že cesta tudy nikdy nevedla, nevede, není kam a proč po polích jezdit.

ÚLOŽIŠTĚ JADERNÉHO ODPADU

Obec Lodhéřov ve spolupráci s občanským sdružením Calla a Hnutím Duha uspořádala v kulturním domě v Lodhéřově 28. 2. 2008 setkání starostů a občanských sdružení z lokalit ohrožených hlubinným úložištěm jaderných odpadů. Z tohoto setkání vzešel otevřený dopis zúčastněných určený premiérovi, ministrům životního prostředí, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj, Poslanecké sněmovně, Senátu PČR a Správě úložišť radioaktivního odpadu. Na tomto setkání už se začalo mluvit o přípravě Politiky územního rozvoje (PÚR), v níž by měly lokality ohrožené hlubinným úložištěm být zvláště chráněny. Starostové obcí v lokalitě Božejovice – Vlksice a občanská sdružení Zachovalý kraj a Jistebnická vrchovina zaslali Memorandum k problematice výběru místa pro hlubinné úložiště v lokalitě Božejovice – Vlksice.

V dubnu Ekologický právní servis (EPS) zaslal občanským sdružením potřebné informace k připomínkování PÚR. Zaslali jsme Podnět k pracovní verzi PÚR 2008, týkající se zařazení šesti lokalit (podle SÚRAO vhodných pro úložiště) do PÚR jako chráněných území, de facto by zde stavební uzávěra blokovala rozvoj dotčených obcí. Podnět byl zaslán otevřenými dopisy ministru Bursíkovi a Ing. Martinu Tunkovi z Ministerstva pro místní rozvoj. Podněty shromažďoval EPS a zaslal je ministrům souhrnně. Zveřejnili jsme v obci způsob zaslání protestních SMS na MMR, které bylo možné posílat do 25. 9. 2008.

2. 7. 2008 se konalo veřejné projednání PÚR v Městské knihovně v Praze, kde byli účastníci seznámeni s vyhodnocením vlivů PÚR na udržitelný rozvoj území. Jednání jsme se zúčastnili. 21. 9. 2008 se konal na vrchu sv. M. Magdalény nad Jistebnicí koncert Jistebnických pištců a souboru Hosana, kterým jsme připomněli akci před 4 roky „Sudy? Ne tudy!“ Zúčastnili se Jiří Guth za sdružení Rosa, Mgr. Pavel Doucha za EPS, zástupce strany Zelených z Rakouska a další hosté, kteří mají zájem na tom, aby úložiště v této lokalitě nevzniklo. Pro Český rozhlas 2 České Budějovice natáčel redaktor Jan Kopřiva. Doprovodným programem pro děti byla výtvarná dílnička připravená pí. Olgou Černou a jejími dětmi, ve které si přítomné děti mohly vyrobit papírové lodičky a větrníky, zatímco p. Zdeněk Černý, starosta Nadějkova, rád posílil svým sytým hlasem soubor Hosana. Koláčky pro všechny zajistilo občanské sdružení Zachovalý kraj. Po skončení jsme se přesunuli do sídla našeho sdružení, povídání jsme obohatili vdolky s hruškovými povidly a šípkovým čajem z jistebnických mezí.

Příprava PÚR probíhala neveřejně, skoro utajeně, EPS se k návrhu dostal neoficiálně až v lednu 2008. Díky aktivitě EPS se o věci dozvěděla široká veřejnost a PÚR byla masivně připomínkována. To vedlo i k tomu, že si úředníci ministerstev začínají uvědomovat, že bez komunikace s obcemi a veřejností to nepůjde.

Naše sdružení zaslalo MMR a Českému báňskému úřadu žádost o informace o zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních v souvislosti s průzkumnými geologickými pracemi v lokalitě Božejovice – Vlksice. Zůstalo bez odpovědi.

OSTATNÍ AKTIVITY

• zimních měsících jsme několikrát navštívili nadějkovskou Čajovnu na dobré stezce, kde je příjemné posezení spojené vždy se zajímavým vyprávěním o cestách zeměmi různých kontinentů.
• V březnu šetřila ČIŽP nepovolené kácení olší u Pivovarského rybníka ve Vlásenici. Šetření natáčela i odvysílala regionální redakce ČT. Příspěvek odvysílal ještě týž den večer redaktor Jiří Bydžovský. Případ byl předán policii ČR, ta jej odložila, viník se nenašel.
• V březnu se konal v Českých Budějovicích seminář pořádaný firmou ENKI o. p. s. a AOPK na téma „Co mohou obce získat péčí o mokřady a vodu v krajině“. Projekt je spolufinancován ESF. Mezi přednášejícími byly osobnosti jako RNDr. Jiří Pykal z AOPK přednášející na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, RNDr. Ivo Přikryl a Ing. Jana Šulcová ze spol. ENKI, o. p. s., Třeboň. Týž den v podvečer mělo občanské sdružení Zachovalý kraj v Nadějkově valnou hromadu, zúčastnili jsme se.
• V dubnu nás navštívila skupina známých z Tábora a okolí, podívali se na Jistebnicko z věže kostela a pak následovala vycházka Za kostel a na Jistebnické vrchy.
• Odeslali jsme Podnět k pracovní verzi Politiky územního rozvoje (PÚR) ing. Martinu Tunkovi na Ministerstvo pro místní rozvoj – týkalo se zařazení lokalit uvažovaných jako vhodných pro úložiště jaderného odpadu mezi zvláště chráněná území, což de facto znamená stavební uzávěru.
• V květnu jsme opakovaně podali žádost o informování podle § 70 zák. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny na příslušné odbory MěÚ v Táboře, na Obec Jistebnici, Obecní úřad – stavební úřad a Životní prostředí OÚ v Jistebnici.
• V polovině května jsme v ranních hodinách šli vítat ptačí zpěv po okolí Jistebnice. Vycházku vedli ing. František Vališ a ing. Josef Jahelka. Na předem vybraných místech byly natažené sítě k odchytu ptáků. Zúčastněných 15 dospělých a 5 dětí tak mohlo vidět jak se ptáci kroužkují a evidují. Po vycházce jsme u nás poseděli, popovídali. Odpoledne jsme ještě podnikli vycházku za vstavači. Při dalších vycházkách za vstavači jsme objevili prstnatec bezový- žlutou formu.
• Vzhledem k rostoucí aktivitě ministerstev v jednáních k PÚR jsme jako sdružení podali žádost o zasílání informací o zahajovaných řízeních také na MŽP a Český báňský úřad.
• V červenci, v souvislosti se zráním třešní, nás několikrát navštívili známí vč. skupinky táborských turistek, které si došly zazpívat do kostela na kruchtu, s malým občerstvením jsme popovídali u nás na statku.
• Každoročně se na přelomu července a srpna koná u rybníka Koberný ornitologický tábor, který vždy s někým ze známých navštívíme a rozšiřuje se tak okruh lidí, kteří se sem další rok rádi na jednodenní návštěvu vracejí. Tábor se uskutečňuje díky nadšení a obětavosti manželů Jahelkových z Tábora, za vydatné pomoci dalších členů ornitologického kroužku, který ing. Josef Jahelka vede a snaží se pro tuto činnost získávat hlavně děti.
• V srpnu se přijeli na statek podívat přátelé z Francie, z oblasti Champagne, kde mají vinice. Zajímalo je, jak vypadá hospodaření zaměřené především na ochranu půdy a zachování rázu krajiny při maloplošném hospodaření, kdy cílem není tvorba zisku.
• Začátkem září jsme pod trámem krovu nad sklepem v objektu sídla sdružení objevili vývržky dravce. Dlouho se nám nedařilo spatřit ho. Bylo zřejmé, že tady hledá útočiště v noci. Asi po 10 dnech jsme pozdě večer uviděli puštíka. Přilétal pravidelně po setmění a odlétal ráno před 7 hod. Zhruba po měsíci zase zmizel a už se nevrátil.

• Pak následovalo období dobývání brambor, kdy si brigádníci mohli za pomoc nasbírat brambory pro sebe za symbolickou cenu.
• Letos se urodilo hodně lískových oříšků, chodili jsme je sbírat na meze na Jistebnických vrších i na Kumberek.
• Od srpna do konce října jsme sbírali na loukách a u cest semena rostlin, které jsme chtěli nasít na „ Holodrb“, aby se rozšířilo spektrum toho, co tam zatím rostlo.
• V polovině prosince se vydalo několik známých z KČT na vycházku přes Jistebnické vrchy k židovskému hřbitovu a přes Vinici k jistebnickému kostelu, kde si na kůru, za doprovodu varhan zazpívali oblíbené vánoční koledy a naučili se i adventní písně, které spíše k tomuto času patří. Na faře jsme společně vypili čaj a kávu, každý přinesl ochutnat své vánoční cukroví a byla tak navozena atmosféra blížících se vánoc. V rámci této nálady od nás známí dostali vánoční přání s křížalami a přáním obnovitelných zdrojů pozitivní energie.
• Česká akademie zemědělských věd udělila členovi našeho sdružení Ing. Emilu Pázralovi, Csc, bronzovou medaili za zásluhy v oblasti automatizace v zemědělství a obnovitelných zdrojů energie.

ZÁVĚREM

Každoročně na tomto místě děkujeme všem přátelům a známým, kteří nás během roku podpořili, pomohli nám, kde bylo třeba. Patří mezi ně sdružení CALLA, Zachovalý kraj, MAS Krajina srdce, EPS. Děkujeme i právníkům, kteří nám poskytli užitečné informace a rady. Jména řady našich příznivců, s ohledem na jejich váženost nezveřejňujeme. Hrozí nebezpečí, že by mohli být některými otravy obtěžováni.

V r. 2008 se možná nepodařilo vše zcela podle našich představ. Naopak o vycházky po pozemcích Za kostelem a Na jistebnických vrších je zájem, zvažujeme vytvoření vycházkové trasy „Po stopách hospodáře Josefa Maděry.“ Vycházka by měla názorně ukázat za co všechno vděčíme svým předkům, kteří v krajině moudře hospodařili.