výroční zpráva 2009

Úvodem...

V roce 2009 se nám podařilo, podobně jako v roce předchozím, realizovat některé naše představy o tom, kam by měla směřovat činnost našeho sdružení. Potvrdilo se, že má smysl usilovat o ochranu a zachování krajiny, která nese výrazné znaky bývalého maloplošného hospodaření.

Významný krajinný prvek – soustava protierozních mezí „za kostelem“

Do konce února byla krajina pod sněhem. V druhé polovině března se v blízkosti VKP, na "Suchých potokách" objevili skřivani a čejky.

Jarní práce jsme jako každoročně zahájili sběrem kamene na políčku, kde měly vyrůst brambory, postupně jsme sebrali kámen na zbývajících dvou políčkách a na "Holodrbu", kde jsme na podzim dokončili terénní úpravy pozemku a přiseli k zásobě semen v zemi další semínka sebraná během podzimu na okolních pozemcích. Zvědavě jsme čekali co vzejde nejdřív, jak různorodý bude porost na nově založené louce.

Brambory jsme zasázeli na Hrbaté pole, které několik roků odpočívalo a bylo hnojené zelenou hmotou z posečených louček a mezí. Mandelinky bylo podstatně méně, pro kontrolu jsme nasázeli řádek na políčko, kde byly brambory předchozí rok – výskyt byl zhruba stejný. Možná k tomu přispěla i tužší zima a delší období se sněhem. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo nový dotační titul pro r. 2009 s názvem akce: Program péče o krajinu pro r. 2009. Předsedkyně sdružení jako vlastník pozemku podala žádost s názvem akce: Péče o biotop na významném krajinném prvku Za kostelem v přírodním parku Jistebnická vrchovina. Dotace byla přiznána na sečení mezí kosou a křovinořezem a na sečení louček lehkou technikou. Na nové loučce na "Holodrbu" už byl při druhé seči hustý porost . Jednou z podmínek dotace bylo i to, že veškerá zelená hmota bude po posečení z pozemku odklizena. Byla opět využita jako zelené hnojení na úhoru.

Další práce probíhaly obdobně jako v uplynulých letech – zpracovávání ovoce na šťávy a marmelády, sušení křížal na podzim (bylo hodně hrušek), dobývání brambor s pomocí známých, kteří měli zájem o brambory na uskladnění. A poslední prací byl opět sběr kamene

Na podzim byl také konečně vyřešen problém s divokým ježděním přes VKP a "farské pole" směrem k nové škole a sportovní hale. Soud rozhodl po 4 letech, že tam cesta skutečně nikdy nebyla, není a nebude. Tím ztrácí na aktuálnosti kapitolka Cesta ke škole......

CENA ELO (EUROPEAN LANDOWNERS´ ORGANIZATION) UDĚLENÁ V BRUSELU

ELO je Evropská organizace vlastníků půdy sídlící v Bruselu. Jejím členem je Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Na základě informací ze SVOLu se předsedkyně sdružení, jako členka této organizace přihlásila do soutěže vyhlášené v r. 2007. Podmínkou podání projektu bylo, že bude splňovat kritéria stanovená ELO. Možností je několik, pro naše podmínky byla vhodná protierozní opatření, ochrana půdy, biodiverzity a pozitivní vliv na životní prostředí. Dále je předpokladem, že vlastník pozemku, který projekt podává sám provádí potřebný management. Projekt má být inovativní, originální a přenositelný jako model.

Projekt byl zpracován na hektarové VKP "Za kostelem" a na destihektarovou enklávu luk a protierozních mezí "Na jistebnických vrších."

Na jaře roku 2008 nám bylo prostřednictvím kanceláře SVOL v Pelhřimově sděleno, že projekt byl přijatý, ale nebyl dosud hodnocen, o tom dostaneme zprávu. Začátkem února 2009 přišlo pozvání na Galla Dinner 18. března v Bruselu, následující den sdělení, že projekt s názvem "Jistebnická vrchovina" získal v soutěži 6ti přihlášených 1. místo. Cena měla být předána na slavnostním večeru (Galla Dinner), který se konal při příležitosti 2. fóra o budoucnosti zemědělství v 21. stol. Šestičlenné hodnotící komisi předsedal prof. Winfried Blum z Vídeňské univerzity. Další členové byli z různých evropských států a hodnotili projekty nezávisle na sobě. Shodli se na tom, že projekt "Jistebnická vrchovina", ač není zpracován na vědecké úrovni, je jednoduchý, prakticky proveditelný, léty ověřený a přenositelný, vychází z moudrosti bývalých hospodářů. Byl oceněn velký podíl ruční práce, což bohatě přispívá k zachování druhové pestrosti rostlin i živočichů a vytváří pro ně vhodné životní podmínky. Zvláště enkláva "Na jistebnických vrších" je členitá, na 6 ha se střídají plochy suchých trávníků s živnějšími stanovišti až mokřadem, po pozemcích jsou rozeseté velké balvany, některé z nich nesou stopy po práci někdejších skalníků. Zachování těchto lokalit vyžaduje šetrné obhospodařování, bez použití chemie. Louky sklízí nájemce, se kterým se domlouváme jak se bude na pozemcích hospodařit.

Cena poprvé putovala do České republiky, její součástí je letenka do Bruselu a ubytování v hotelu. Členka sdružení, která se podílela hlavně na anglických překladech a komunikaci s kanceláří ELO v Bruselu si platila cestu i ubytování sama. Mezi prvními gratulanty z ČR byl náměstek ministra zemědělství a v hotelu kde jsme bydlely tehdejší premiér Mirek Topolánek, Saša Vondra. U nás projevil zájem regionální tisk, ozvali se známí ze široka daleka, měli radost. Prestižní cena "The Environmental and Soil Managment Award" udělená v Bruselu pod patronací komisaře Stavrose Dimase nechodí do Čech často. Starosta obce prohlásil, že je celý projekt podvod, aniž by ho četl, věděl, že je to samá lež.

Získání evropské ceny nám přineslo radost, zároveň potvrdilo, že má smysl vytrvale na něčem pracovat bez ohledu na finanční náklady. Potvrdilo se i ono známé, že "doma není nikdo prorokem......"

KÁCENÍ DŘEVIN

V roce 2009 bylo podáno několik opodstatněných žádostí o kácení, do těchto řízení jsme se nehlásili.

Spoluvlastníci rybníka Velká Kaplice podali žádost o kácení stromů na hrázi při odbahňování. Žádali o povolení kácení 9 stromů. Městský úřad Tábor, Odbor životního prostředí vydal vzhledem k tomu, že rybník je výnamný krajinný prvek závazné stanovisko. Kácení není v této etapě údržby nutné. Na jeho základě pracovník ŽP v Jistebnici kácení nepovolil.

Další žadatel chtěl pokácet 2 břízy na zahradě. Jako důvod uvedl stavbu nového plotu, pěstování zeleniny na záhoncích, které by takto byly zastíněné. KÚJčK našemu odvolání vyhověl, rozhodnutí předcházele návštěva místa Ing. Hakrem z OŽP KÚJčK. Žadatel podal proti rozhodnutí KÚJčK žalobu ke KS v Českých Budějovicích. Podání bylo učiněno po termínu, soud tedy žalobu odmítl. Pro zajímavost – žadatel je autorem pokácení lipové aleje u Břevnovského kláštera, které Česká inspekce životního prostředí zakázala.

Zástupce vlastníka CAMPu na Javorové Skále podal opodstatněnou žádost o pokácení čtyřkmenu javoru, který rostl v místě plánované přístavby. Pracovník ŽP obecního úřadu v Jistebnici uložil jako náhradní výsadbu 10 ks "tůjí". Lokalita se nachází v centrální části přírodního parku Jistebnická vrchovina. Proti tomu jsme podali odvolání ke KÚJčK pro poškození přírodní, kulturní a historické charakteristiky místa.

CESTA KE ŠKOLE

Není proč, odkud a kam jezdit. Touto kapitolou už se nebudeme zabývat.

ÚLOŽIŠTĚ JADERNÉHO ODPADU

Občanské sdružení CALLA a Hnutí DUHA ve spolupráci s obcí Jistebnice uspořádali výroční setkání starostů a občanských sdružení z lokalit ohrožených výstavbou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Setkání se konalo 20. 4. 2009 v Kulturním domě v Božejovicích. Mezi účastníky setkání byli – 1. náměstek ministra ŽP Jan Dusík, zástupce MŽP v Radě SÚRAO Dalibor Stráský, za sdružení CALLA Eduard Sequens, za EPS Pavel Doucha, za Hnutí Duha Martin Sedlák. Byli přítomni i zástupci táborského regionálního tisku. Výzva starostů a občanských iniciativ k problematice vyhledávání hlubinného úložiště byla zaslána premiérovi vlády ČR, MŽP, MPO, MMR, SÚRAO. V Táborském deníku a Táborsku vyšly články seznamující širší veřejnost s problematikou úložiště na Božejovicku.

Na výzvu ze dne 20. 4. 2009 reagovalo SÚRAO dopisem ze dne 7. 7. 2009, zaslaného i občanským sdružením, která výzvu podepsala. Z dopisu SÚRAO vyplynula snaha navázat spolupráci s obcemi tak, aby mohl pokračovat geologický průzkum ve vybraných lokalitách. Slibování milionových částek obcím, které přistoupí na dohodu není nic nového, stále stejná písnička. Někdo rozděluje lidem peníze, které od nich stát předtím vybral.

Veřejná debata k problematice energetiky nazvaná " Jádro sporu" proběhla na KÚJčK 2. 12. 2009. Debaty se zúčastnil za sdružení CALLA Eduard Sequens, Hnutí DUHA s Respekt institutem, Vítězslav Duda za SÚRAO, starosta Nadějkova Zdeněk Černý, Ivan Beneš ( City Plan), za naše občanské sdružení místopředseda Karel Urbánek. Z Lodhéřova přijel starosta Jiří Dvořák.

V závěru roku 2009 uspořádalo SÚRAO náborový výlet do Finska a Švédska pro zástupce obcí a občanských iniciativ z lokalit vybraných pro úložiště – někdo se možná nechal nalákat.

OSTATNÍ AKTIVITY

Do konce února ležela souvislá sněhová pokrývka, aktivity se soustředily spíš na kulturní dění. Vítání ptačího zpěvu se letos konalo 9. 5., vycházku vedl Ing. František Vališ. Sešlo se 15 lidí, z toho 5 dětí.

Začátkem května nás navštívil zklamaný ornitolog Petr Obluk – vracel se z lokality, kde několik roků sledoval hnízdění vlašťovek, kroužkoval mladé a letos se neobjevil ani jeden pár. Nadšeně zjišťoval, že v našem průjezdu je obsazeno vlašťovkami několik hnízd a navíc mají pěknou snůšku. Takže pak už jen podle termínu líhnutí jezdil kroužkovat, dokonce se podařilo okroužkovat i jedno celé hnízdo vč. starých. Za kostelem okroužkoval sýkorky z budek a polní vrabce. Okroužkoval i rehky, kteří se usídlili v dřevníku . Bohužel, práce nebyla dokončena.

V druhé polovině května se přijeli podívat na místo, kde by mohly být tůně pro obojživelníky Ing. Burešová a Ing. Pykal z AOPK v Českých Budějovicích. Lokalita se jim líbila, i porosty jednotlivých rostlin v prostoru mezi předpokládanými tůněmi jsou vhodné.

Pro MZe natočila STRIX TV čtyřdílný cyklus "Proměny českého venkova". Část posledního dílu je točená "Za kostelem", na pozemku, který byl součástí vítězného projektu v Bruselu. Celý cyklus, který byl odvysílán na ČT2 moderoval Martin Dejdar.

Koncem července jsme tradičně navštívili ornitologický tábor na Koberném, letos tam byly od nás dvě návštěvy – zájemců přibývá.

Odeslali jsme také žádost o dotaci na tůně. MŽP sdělilo, že už jsou peníze vyčerpané, ale nabídli svůj jiný operační program. Podařilo se v kriticky krátkém termínu žádost přepracovat podle jiných pravidel, včas podat a koncem listopadu jsme dostali informaci, že můžeme začít se zemními pracemi.

Nadace pro vydru z Třeboně připravila seminář, který se konal v budově KÚ, v přednáškovém sále, na téma " Voda v krajině". Předsedkyně přednesla referát z oblasti Jistebnicka. Text nazvaný "Návrat ke kořenům" vypráví o tom, jak lze poměrně jednoduchými způsoby zachovat krajinu v podobě, kdy ji rolník citlivě vnímal jako součást svého života.

Koncem listopadu jsme začali hloubit tůně na louce Pod pilou, během několika dnů byla práce hotová. 10. prosince přijela Ing. Burešová s Ing. Pykalem hotovou práci převzít. Tůně vyhloubil kráčejícím bagrem MENZI MUCK a lavice v požadovaném tvaru vykroužil pan Miroslav Mikuláš z Českých Budějovic. Vzniknou zde dvě tůně pro obojživelníky a zůstane zachován přilehlý mokřad. Tůně dostaly i své jméno, "Kořenka" podle nálezu stoletého dřeva na dně, "Kamenka" podle balvanu na okraji tůně, který pan Mikuláš umně obkroužil, takže tůň vypadá, že tam byla od nepaměti. Úpravu okolí tůní vč. přesunutí a rozhrnutí výkopku (vytěžené zeminy) jsme provedli vlastními silami a prostředky. Vytěženou zeminu jsme rozprostřeli po ploše, kde roste chrastice rákosovitá. Dbali jsme na to, aby nebyl zemními pracemi zasažen porost cenných ostřic, hnízdiště zemních mravenců, kde přezimují housenky modráska bahenního, a porost krvavce totenu, na nějž je výskyt modráska bahenního vázán. Odklidili jsme velké kameny tak, aby bylo možné vytěženou zeminu co nejlépe rozhrnout. Protože začínaly první mrazíky a práce byly obtížné, zůstala konečná úprava okolí tůní a celého mokřadu na jaro, kdy bude třeba sebrat drobný kámen a celkově místo "dokrášlit."

Se svou troškou do mlýna přišel i pan starosta, když uložil pracovnici stavebního úřadu prověřit naší činnost na tůních a zahájit s námi správní řízení za provádění nepovolených zemních prací a poškození potoční nivy.

Místopředseda sdružení je členem kontrolního výboru MAS Krajina srdce – během roku se v předepsaných termínech zúčastnil kontrol projektů podaných členy MAS Krajina srdce.

Ing. Emil Pázral, CsC., pokračuje ve své práci pro využití obnovitelných zdrojů energie, publikuje v odborných časopisech a příležitostně přednáší na seminářích týkajících se této problematiky.

ZÁVĚREM

Jako každý rok je třeba poděkovat sdružením i jednotlivcům, kteří nás během roku podpořili – Zachovalý kraj, CALLA, EPS. Další jednotlivce nejmenujeme z důvodů již dříve uváděných.

S jistou mírou údivu zjišťujeme, že pokud jde o vztah k půdě, péči o ní, jsme dost pozadu za některými evropskými zeměmi. Tam je samozřejmé, že půdu chrání proto, že její hodnota je nezměrná a vlastnictví nedotknutelné. Někteří naši povolaní úředníci se ptají, je-li na tom či onom pozemku alespoň jedna ohrožená rostlina, pak by byl důvod k jeho ochraně. Skutečnost, že půda na pozemku není zatížena chemikáliemi, že zde zůstaly zachovány protierozní meze, téměř stoleté ovocné stromy, velká druhová rozmanitost jak v říši rostlinné tak živočišné, je zcela zanedbatelná. A tak se člověk stále učí, získává zkušenosti a i když se zdá, že činnost sdružení je stále stejná, opakující se, je v ní každý rok něco nového.